Naďa Němcová je matkou samoživitelkou sedmileté Izabelky. Ta svého tatínka nikdy nepoznala, protože si dítě nepřál. Přestože vždy hodně pracovala aby sebe a dceru uživila, musela jí hodně finančně pomáhat i vlastní rodina.
Do rekonstrukce bytu se Naďa pustila sama, ale kvůli financím to jde jen pozvolna. Moc by si pro dceru přála pokojíček. Momentálně přišla kvůli pandemii o práci a bez pomoci designérů by byl tento dětský sen v nedohlednu.
Naďa společně s dcerkou bydlí v přízemí pražského činžáku v bytě 1 + 1. Izabelka se stydí za to, jak bydlí a nerada si zve kamarádky domů. Moc by si přála krásný pokojíček – jako pro princeznu. Izabelka chodí do první třídy, má ráda gymnastiku, tanec a karate.
Původní pokojík připomínal spíše skladiště věcí. Pokoj byl tmavý, plný plísní na zdech, což bylo zčásti způsobeno stářím domu, ale hlavně také tím, že ke zdem nešel vzduch a byly doslova zastavěné věcmi.