Jak probíhala proměna dětské herny Ewy Farné?

MICHAELA ŠELENBERKOVÁ • 22. LEDNA

—

Už podruhé společně zavítáme domů k Ewě Farné. Jak dopadla proměna místnosti, která má sloužit jako dětská (i dospělácká) herna a případný pokoj pro hosty, na to jsme se zeptali naší produkční Naty. Ta přinesla do dětského pokojíčku nejeden šikovný nápad.

Naty, ty si Ewě pomáhala s druhou místností a to s hernou pro děti (i dospělé). Předpokládám, že jste se opět musely nějak popasovat se zkosenými stěnami, ale obecně, na co bychom měli pamatovat, když zařizujeme pokoj pro menší dítě?

Nejdůležitější je vždy určit funkci pokojíčku, která se odvíjí i od věku dítěte. Tady jde hlavně o prostor na hraní, takže zde nemusela být klasická dětská postýlka.

Samozřejmostí každého dětského pokoje je kromě funkčnosti také bezpečnost a také se musí líbit tomu, komu má sloužit.

Měla Ewa opět jasnou vizi, jak by si místnost představovala? Co všechno měl pokojík vlastně splňovat?

V případě herny mi nechala Ewa trochu volnější ruku. Hlavním požadavkem bylo, aby si v ní mohly hrát nejen děti, ale zároveň tu pohodlně přespala dospělácká návštěva. Dalším důležitým prvkem byl hrací fotbálek, který měl najít své místo právě v téhle místnosti.

Jak bys popsala styl, který jste zvolily, a jak jste pracovaly s barvami a materiály?

Od začátku mě bavilo, že se Ewa nebála trochu experimentovat. Chtěla, aby pokoj nepůsobil příliš sladce. Vyhnula jsem se proto klasickým pastelovým tónům a většině dětských motivů. Naopak jsem vsadily na zemité barvy jako je cihlová (terakotová), tmavě zelená a šedá. Tahle trojka spolu skvěle ladí a působí svěžím a trendy dojmem.

Co se materiálů týče, volila jsem co nejvíce přírodní prvky. Povlečení Bellamy je ze 100% lněné tkaniny, postel Adeco z masivu borovice a košíky na hračky zase z papíru nebo mořské trávy.

Co samotná volba produktů? Věděla si hned, jaký konkrétní kousek by se kam hodil?

V první řadě jsme se musely poprat s trochu atypickým prostorem. Bylo jasné, že postel musí být kvůli zkoseným stěnám co nejnižší a sloužit nejen na spaní, ale také jako pohodlná válenda. Dalším výrazným kouskem je futon Karup, který se dá skládat i rozkládat dle potřeby a zabere tak jen tolik místa, kolik stavebnice, plyšáci a knížky okolo dovolí.

Co se doplňků týče, řídila jsem se stanovenou paletou barev a přírodními materiály. Na webu Bonami jsem si vyfiltrovala kategorii a svou barevnou škálu a hledání šlo samo.

Zaujal mě hrací fotbálek, který se v místnosti už nacházel a který si navrhovala natřít barvou.

Popravdě když jsem se dozvěděla, že v herně bude fotbálek, trochu jsem se vyděsila a začala si na Pinterestu hledat nápady, jak ho „vystylovat“, aby zapadl do celého konceptu pokoje. Nakonec jsme se rozhodly nechat ho natřít na terakotově oranžovou, stejně jako vnitřek vestavěných skříní.

Zároveň jsme stříbrné nohy přestříkaly na černo, stejně jako úchytky u zmiňovaných skříní. Najednou se z fotbálku, který nikam neladil, stal dominantní prvek, který celému pokoji dodává osobitý šmrnc.

Všimla jsem si, že ty často přebarvuješ i dlaždice nebo nábytek. Jak si na to přišla a co tě na tom baví?

K tomu mě přivedla moje maminka, která celé moje dětství doma neustále něco předělávala a přemalovávala a já to od ní asi chytla (smích). Je to super způsob, jak dodat starému nábytku, který byste třeba jinak vyhodili, novou jiskru a vytvoříte si tak kousek, který nemá nikdo jiný.

No a dlaždičky to je kategorie sama o sobě. Díky speciální barvě jsem dokázala předělat už několik pronajatých koupelen a kuchyní, že jsou dnes doslova k nepoznání (samozřejmě po souhlasu s majitelem). Prostě je potřeba se toho nebát, protože ne vždy musíme kupovat nové a nové věci, někdy jim stačí jen věnovat trochu péče.

Jaké vychytávky bys poradila našim čtenářům, kteří se chystají zařídit pokoj pro malé dítě?

V první řadě si určete barevnou paletu a styl, kterým se pokoj bude ubírat. Já si vždy vytvořím takzvaný moodboard, neboli takovou nástěnku inspirací, která vám při zařizování pomůže. Potom se sami sebe zeptejte, co všechno by měl pokojíček splňovat a jak dlouho má v daném stavu vydržet.

Například školákovi se budou potřeby i chutě rychle měnit, proto je přetírání, tapetování a vyladění zábavnými doplňky ideální volbou. V herně a pokojíčku je povoleno dělat nepořádek, řádit i snít, proto nebudete litovat dostatku úložných prostor nebo jednoduchých beden a košíků, kam všechny drobnosti večer uklidíte.

V neposlední řadě se nezapomeňte zeptat na názor samotného obyvatele dětského doupěte. Vězte, že vám k tomu i prcek bude mít co říct a že může mít nápady, které vás nadchnou.