Dřevostavba: Jak na Vsetínsku vznikal Dům U Medvěda

Je jiný, je originální, je zkrátka výjimečný. Dům U Medvěda je ve Vsetíně na Valašsku takovou malou atrakcí. Lidé po něm pokukují, zastavují se a baví se o něm. Olga Zbranek Biernátová tu s manželem bydlí už rok a nové bydlení v netradičním duchu si užívá. Na Vsetíně oba dva vyrůstali, a tak se po panelákové epizodě ve Zlíně rozhodli pro menší „comeback“. Podívejte se, jak se jim žije v moderní dřevostavbě, které sami říkají dům U Medvěda.

Jak vznikl nápad postavit si netradiční dům?

Po domku jsme začali toužit poté, co jsme se po letech bydlení v bytě přestěhovali do malé valašské chalupy ve vesničce Janová, a kterou jsme pak kvůli práci vyměnili za byt ve Zlíně. Po trpkém návratu do panelákové králíkárny bylo jasné, že po zkušenosti s domem to nebude fungovat, takže jsme se rozhodli, že si něco postavíme. To něco jsme hledali poměrně dlouho, protože nám oběma naskakovala husí kůže při prohlížení katalogů vzorových domů i při nakouknutí do kalkulace od architekta, který by nám mohl něco navrhnout na míru. Takže jsme měli málo peněz a velká očekávání. Já osobně jsem obdivovala otevřenou architekturu holandského typu a manžel chtěl hlavně světlo a rychlou výstavbu. Nakonec jsme našli to pravé.

Proč jste se rozhodli pro dřevostavbu?

Dřevostavbu jsme zvolili hlavně proto, že se celý dům podařilo postavit za dva měsíce. Žádné betonování, žádná vlhkost a navíc mají dřevěné stavby na Valašsku velkou tradici. Šli jsme s tím až tak daleko, že jsme si nechali udělat dřevěnou střechu, která je prostě úžasná.

Kdo je jeho autorem?

Je to typový dům Natura Space. Poměrně mladý projekt, který koresponduje s novým směrem moderní výstavby – Light Building. Jeho autory jsou architekti Roman Vrtiška a Vladimír Žák. Výhodou tohoto konceptu je, že si člověk zvolí rozměr domu a kam umístí prefabrikované jádro. Podle toho si pak interiér upraví podle sebe. Můžete stavět zdi, stropy, navrhnout si různé místnosti, rozmístit si okna, prostě si bydlení stavíte jako LEGO na předem připravené desce.

Je dřevostavba finančně náročnější nebo naopak?

To záleží na investorovi. My bychom byli schopni dům postavit a vybavit i o půl milionu levněji, kdybychom si „neujížděli“ na luxusních drobnostech, které nás baví. Katalogový bungalov asi postavíte za stejnou cenu, ale… bude to katalogový bungalov. U Natura Space se hodně ušetří tím, že nemá základy a celý dům stojí na šroubech – žádné kopání, žádné zemní práce, žádný beton. Celou stavbu navíc za dva měsíce postavili tři řemeslníci (s občasnou pomocí na specializovaných pracích). Nepotřebovali jsme ani žádnou velkou techniku. Jenom se řezalo, šroubovalo, přibíjelo a lepilo.

Komu bys doporučila takové bydlení?

Doporučila bych podobný dům každému, koho nebaví stavět dva roky, zazimovat, dokončovat nekonečné dodělávky. Tady vám přivezou materiál, dáte to do kupy a hotovo. Určitě to není bydlení pro každého, chce to trochu odvahy.

Kde jste bydleli předtím? Bylo to v podobném stylu?

Hlavně v bytech a pár let v již zmiňované chalupě. Podobné to bylo v tom, že jsme s manželem vždy obývali malý a otevřený prostor, a tak nejsme zvyklí mít mezi sebou zdi. Jinak to ale bylo úplně jiné, což je také hlavní důvod, proč jsme to změnili. Malá okna, všude panel, všude sousedi, bydlení v krychlích bez pocitu prostoru.

A bylo tohle vždycky tvoje bydlení snů?

Nebylo. Dlouho jsme si přáli kamennou stavbu ve francouzském stylu. Takový ten přízemní domek s okenicemi, co najdete v Provence. Ale pak jsme měli kamenný domek s okenicemi, i když ve valašském stylu, a zjistili jsme, že i když je útulný, trochu nás dusí. Takže jsme zvolili dům, který je opravdu maličký (a rychle se uklízí), ale nemá stropy, a tak vám připadá, že je tam nekonečně místa.

Co na dům říkají sousedi?

Všichni na Vsetíně jím byli trochu fascinovaní. Někomu se líbil, někdo hlasitě prohlašoval, že by v něčem takovém nikdy bydlet nemohl (tímto bych chtěla upozornit kolemjdoucí, že když si povídají na cestě a já si otevřu okno, tak je slyším do posledního slova, protože tady v údolí se zvuk pěkně nese :-D). Ale když jede někdo kolem, vždycky se minimálně ohlédne, ne-li zastaví.

Jak reagovali vaši přátelé a rodina?

První věta, kterou pronesli rodiče, bylo něco ve stylu „A to tam nebudou žádné uzavřené pokoje? To se za chvíli pohádáte!“ Pohádat se můžete i přes dveře dvou pokojů, takže jsem to smetla ze stolu. Další obavy byly samozřejmě s tím, že možná přijdou časem nějaké děti. Dům je ale naštěstí modulový a lze k němu přistavět další samostatné jednotky. Tím se to tedy vyřeší. Zatím jsme dva a máme místa i soukromí tak akorát.

A nerušíte se tedy s manželem navzájem nebo doma máte nějakou “tajemnou komnatu”, kam si zalezete, když potřebujete soukromí?

Jedna komnata tam je (má dokonce i přístěnek pod schody – haló, Harry Pottere). Tam se hlavně trénuje na kytaru, opravují se RC autíčka a dělá se tam nepořádek. Jinak se samozřejmě všude slyšíme, ale nerušíme se. Když hraje manžel FIFU, dá si komentáře od Bosáka do sluchátek a já si můžu číst. To, jestli se lidé navzájem ruší nebo neruší, je záležitost rozhodnutí a domluvy, ne domu.

Nevadí vám, že je kvůli velkým oknům do domu vidět nebo bydlíte někde na samotce?

Bydlíme hned u cesty, i když mimo centrum. Takže samotka to není a hrdě pózuji všem venku. Vůbec mi to nevadí. Když jede někdo autem, má v průměru 3 sekundy na to něco vidět a navíc je přímý výhled jen do kuchyně. Takže je to trochu jako vařit v show v televizi, ale lidi na ni nekoukají, jen se letmo ohlédnou. A máme závěsy. Je to otázka životního stylu. Nestydím se a ráda pozoruji lidi venku. Když někdo zírá až moc, mám na to super recept: zírám na něj úplně stejně nebo mu píšu vzkazy fixou na papír. Většinou pak rychle uprchne. Je to zábava a já navíc v kuchyni až tolik času netrávím.

Co máš na vašem domě ráda? Kde nejraději trávíš čas?

Nejradši mám knihovnu, to je moje pýcha a láska a nejčastěji trávím čas v posteli nebo na pohovce. Máme zakletou pohovku, ze které nejde vstát, fakt! V létě je to super na terase, ale tu jsme si letos kvůli rekonstrukci mostu a zálibě dělníků v dechovce moc neužili.

Co bys naopak změnila, kdybys měla tu možnost? Co chybí vašemu bydlení k dokonalosti?

Chybí mi ty moduly navíc, které si ještě postavím. Taky mi schází schody u hlavních dveří, které manžel slíbil dodělat už před několika měsíci. Jinak je to ale perfektní!

Pracuješ v marketingu velkého knihkupectví, projevu se tvoje vášeň pro knihy i do bydlení?

Velmi… možná až moc. Postavila jsem si velkou knihovnu a už jí dochází kapacita. Mám ještě jednu od místního tesaře, kvůli které jsem oželela lepší skříň. Na chodbě mám neviditelné poličky, knížky skladuji i v kuchyni. Na nočním stolku mám hromádku a jak tak koukám vedle sebe, tak už i pod nočním stolkem, na pracovním stole a na zábradlí galerie… A pak je tu všude kolem spousta narážek na mé oblíbené knihy – vstup do Narnie ve skříni, kouzelný potterovský vypínač, plakáty s citáty, Obludné obludárium plné sladkostí, ke kterým je těžké se dostat.

Medvěd před domem přišel s vámi nebo už tu na vás čekal?

Medvěd byl na pozemku už umístěný po tesařské exhibici před asi 10 lety. Patří místnímu občanskému sdružení. Ale už se chudák trochu rozpadá, takže mu plánujeme pořídit mladšího bratříčka.

Říkala jsi, že máš doma pár kousků z Bonami. Který ti nejvíce přirostl k srdci?

Mám jich spoustu. I když mám dům plně vybavený, pořád nedokážu odolat různým drobnostem. Už z dřívějška jsem měla obraz od Muchy. Ten jsem nakonec dala do naší minimalistické chodby, kde krásně vyniká. Nejraději ale mám světelný řetěz Cable & Cotton, který visí z galerie podél knihovny. Mám také samozřejmě i sadu falešných knih, ale vyjmenovávat bych mohla do nekonečna – krabička na čaj, dózy na šampon a kondicionér, drobnosti do kuchyně… Asi si budu muset odhlásit odběr newsletterů, nebo mě ty krásné kousky, co posíláte, zruinují! :-D