Bonami návštěva: Bydlení podle receptu Karolíny Four – Nadčasovost a špetka hravosti
Výživová specialistka, máma a milovnice krásných věcí Karolína Four otevřela dveře bytu, který dlouho vznikal i znovu rostl. Citlivě zrekonstruovaný domov, kde se tančí, vaří i natáčí recepty, ukazuje, že estetika a praktičnost nemusí jít proti sobě. A že stačí málo, aby se člověk cítil naplněně – třeba konvička kávy na stole a dítě na odrážedle v kuchyni.
Praha
2+kk
70 m²
Jak dlouho tu bydlíte – a co rozhodlo, že jste si vybrali právě tento byt a pustili se do rekonstrukce?
Do tohoto bytu jsme se nastěhovali v listopadu 2024. Několik let zpátky jsme se rozhodli, že byt, ve kterém partner vyrostl, neprodáme, ale naopak mu vdechneme nový život. Rekonstrukce bohužel byla náročnější než jsme předpokládali, když jsme se do ní pouštěli. Nakonec nešlo jen o “kosmetické” úpravy, ale měnili jsme celou konstrukci podlahy i stropu a byt v podstatě celý “postavili” znovu.
Když jsme se sem stěhovali, nebylo tu vůbec nic kromě kuchyně a spousty krabic. Veškeré dodávky a práce se neplánovaně zdržely a neměli jsme jediný kus vestavného nábytku a v koupelně byla jen provizorní sprcha. Takže byt v této podobě si užíváme teprve pár týdnů.
Když jsme se sem stěhovali, nebylo tu vůbec nic kromě kuchyně a spousty krabic. Veškeré dodávky a práce se neplánovaně zdržely a neměli jsme jediný kus vestavného nábytku a v koupelně byla jen provizorní sprcha. Takže byt v této podobě si užíváme teprve pár týdnů.
Kuchyň jste zařizovala i s ohledem na natáčení a focení receptů. Jak jste hledala rovnováhu mezi estetikou a funkčností?
Snadno. Kvalitní materiály, neutrální barvy a čisté linie se z mého pohledu vždycky dobře udržují, jsou funkční a zároveň působí harmonicky.
Jediné, kde jsme museli počítat a dělat kompromis, byl úložný prostor a počet kuchyňských skříněk. Často se nechám unést tím, jak věci vypadají a před nedostatkem úložného prostoru zavírám oči. Partner je naštěstí praktičtější a drží mě nohama na zemi. Proto je kuchyně nakonec velkorysá, i když bez horních skříněk působí pořád decentně a minimalisticky.
Jediné, kde jsme museli počítat a dělat kompromis, byl úložný prostor a počet kuchyňských skříněk. Často se nechám unést tím, jak věci vypadají a před nedostatkem úložného prostoru zavírám oči. Partner je naštěstí praktičtější a drží mě nohama na zemi. Proto je kuchyně nakonec velkorysá, i když bez horních skříněk působí pořád decentně a minimalisticky.
Měla jste od začátku jasnou představu, jak prostor proměnit? Nebo vznikal postupně?
Vzhledem k tomu, jak dlouho rekonstrukce probíhala a kolik času zabrala pouze část konstrukční, měli jsme s partnerem spoustu času na rozmyšlení kuchyně, rozložení bytu, materiálů. Velká část práce a finální podoby bytu je ale práce architektů ze studia NOMA, kteří stojí za návrhy veškerého nábytku na míru, který je v bytě hodně klíčový a dominantní. Kromě pár solitérních kousků, jako je pohovka nebo komoda z Bonami, je například v obývacím prostoru.
Co u vás vypadá krásně na Instagramu – ale v reálu to občas bolí?
Jako v každé domácnosti asi pořádek. V půlnoci, po tom, co vše uklidím, se rozhlédnu po bytě a řeknu si, že to tu je krásný. Přes den to tu ale občas vypadá žalostně.
Jak z jednoho otevřeného prostoru udělat kancelář, hernu, kuchyň i showroom – a neztratit nervy (ani styl)?
Důležité je vytvořit co nejvíce uzavíratelného úložného prostoru, ale stále zachovat vzdušnost. Když jsme ke konci rekonstrukce oslovili architekty na pomoc s úložným prostorem, vysvětlili nám, že u menších bytů lze efektivně využít prostor jen důmyslnou kombinací nábytku na míru s pár solitérními kusy.
Co se týká dekorací, řídím se už dlouho tím, že méně je více a každý kus vybírám “na celý život”. Vsadila jsem na pár kvalitních nadčasových nebo ikonických kousků, netlačila na to, že chci mít vše perfektní hned, raději budu žít rok s prázdnou policí, než abych koupila něco, co budu s příchodem nové sezóny měnit. Miluji tradiční, nejčastěji skandinávský, design a říkám si, že když je nějaký výrobek uznávaný už sto let, za dva roky se mi to rozhodně neokouká. A když se nad tím zamyslím, přistupuji tak asi ke všemu, včetně hraček pro dceru.
Co se týká dekorací, řídím se už dlouho tím, že méně je více a každý kus vybírám “na celý život”. Vsadila jsem na pár kvalitních nadčasových nebo ikonických kousků, netlačila na to, že chci mít vše perfektní hned, raději budu žít rok s prázdnou policí, než abych koupila něco, co budu s příchodem nové sezóny měnit. Miluji tradiční, nejčastěji skandinávský, design a říkám si, že když je nějaký výrobek uznávaný už sto let, za dva roky se mi to rozhodně neokouká. A když se nad tím zamyslím, přistupuji tak asi ke všemu, včetně hraček pro dceru.
„Rekonstrukce od podlahy až po strop proměnila prostor v domov, který je otevřený, světlý a přitom nesmírně funkční. Nábytek na míru dává bytu strukturu, zatímco nadčasové solitéry vnášejí osobitost a lehkost. Je to ukázka toho, že i minimalismus může působit hřejivě a lidsky.“
Veronika Gajdošová
Bonami Designérka
Co se tu děje nejčastěji? Rodinné jídlo, focení receptů, nebo gaučová pohoda?
Velkorysý otevřený prostor nám poskytl to, co jsme si přáli - vaříme s dostatkem prostoru, stavíme opičí dráhy a tančíme kolem stolu, dcera tu jezdí na koloodrážedle a večer, když sedím ve svém oblíbeném křesle, rozsvítím všechny malé lampičky a mám pocit, že už mám všechno, co potřebuju.
Pohovku máte od Bonami – co rozhodlo o výběru právě tohoto modelu? A jak se osvědčila v každodenním provozu?
Pohovku jsem hledala rok, jelikož jsem měla několik klíčových požadavků. Potřebovala jsem, aby byla rovná, menší, na nožičkách kvůli snadnějšímu úklidu i vzdušnosti, zároveň rozkládací, aby se u nás důstojně vyspala i případná návštěva. A musela se mi zkrátka líbit. Splnila to právě tradiční dánská značka Innovation, konkrétně model Conlix. Pohovka je krásná, jednoduše se z ní vytvoří 140 cm široká postel a navíc má kompletně pratelný potah. Měla jsem tu čest to již dvakrát otestovat, když ho dcera pokreslila fixy. :-)
Ložnice působí jemně a harmonicky. Co bylo při jejím zařizování nejdůležitější?
Ložnici definoval prostor, v němž jsme pracovali s každým centimetrem. Věděli jsme, že v ní bude šatna a další nábytek kromě postele se do místnosti již nevejde. S architekty jsme se pak rozhodli pro otevřenou šatnu s velkým zrcadlem, které zvětšuje prostor, a oblými dveřmi, díky nimž nepůsobí místnost stísněně. Od české značky BUDU jsme si nechali vyrobit nízkou postel bez nohou, kterou jsme si dlouho přáli.
Je u vás doma věc, kterou byste nevyměnila ani za designový kousek snů?
Oblíbeného plyšáka mojí dcery.
Když řeknete „domov“, co první vyskočí: světlo, vůně, hlas, nebo klid na duši?
Vlastně všechno. Bezpečí a klid, směs vůně čerstvě namletého kafe, skořicové drobenky a difuzéru VIPAKA od značky Humdakin, playlist z osmdesátých a devadesátých let a sluneční paprsky dopadající na dřevěný parkety.
Co vás doma nejčastěji nakopne ke změně – Pinterest, magazíny, nebo moment, kdy vám něco přestane dávat smysl?
Když se v nějaké místnosti přestanu cítit dobře, začnu vymýšlet jak to změnit.
Co je ta malá věc, která u vás doma drží náladu a pozná se podle ní, že je Karolína doma?
Konvička s filtrovanou kávou na jídelním stole. :-)