Vzdušné, elegantní a minimalistické – to vše platí o bydlení Královny pořádku Lucie Kocman, jejíž profesní náplní je činit domovy hezčí a uspořádanější.
Nahlédněte do jejího domova, v němž se snoubí funkčnost s vysokými estetickými nároky, a inspirujte se tipy, jak na dokonalou organizaci a řešení úložných prostor (nejen) v rodinném domě.

Nadčasový. Máme rádi čistý, světlý a vzdušný interiér, který poskytuje velké množstvím úložných prostor. Potřebujeme, aby každá věc měla své místo. Protože jsme ale kupovali dům již postavený, jsou některé části kompromisem. Snažili jsme se to proto řešit tak, aby byl funkční a zároveň estetický.
Více než rok. Rok přitom trvala i rekonstrukce a jak to tak bývá, neobešla se bez problémů. Usilovali jsme o jednolitost prostoru, proto se celým domem prolínají tři prvky – dubové dřevo, bílá malba a přírodní materiály. Stavební práce nás ale trochu potrápily, tudíž jsme se zařizováním zhruba v polovině.
Dříve byl obývák vlastně dětskou hernou. Deset let jsme ani neměli konferenční stolek, takže prostor před pohovkou byl vyloženě místem na hraní. (smích) Ale po přestěhování do dvoupodlažního domu děti nějak přirozeně začaly využívat výlučně své pokoje. Takže v obýváku hrajeme už jen šachy a deskovky.
Umístění dvou sedaček naproti sobě pro nás bylo zásadní, vybízí totiž ke komunikaci. Což je opak oproti umístění pohovky naproti televizoru, které svádí spíše k pasivitě.
S manželem si ladíme už páté společné bydlení. Když jsme vše dokončili, tak jsme se paradoxně přesouvali. Doufám, že tady už zůstaneme nadobro, jsme kompletní. Největší výzvou proto pro nás bylo v již předurčeném prostoru nastavit domácí logistiku tak, aby fungovala.
Bývám kovářova kobyla. Zatímco u klientů mám většinou vždy jasnou představu, ve vlastím domově bojuji s provozní slepotou. Základ celému domu jsme formovali s architektem, ale zbytek se stále utváří za pochodu s měnícími se potřebami i vkusem. I proto občas opráším starší kousky po babičkách a prababičkách.
Co se týče nábytku a doplňků, můj seznam je nekonečný. Již 20 let jsem zamilovaná do křesla Barcelona od Mies van den Rohe. Zároveň bych chtěla doplnit svůj porcelánový arsenál o nějaké prvorepublikové kousky. A také musím zrepasovat pavouka od Halabaly, který smutně kouká ve skladu.
Nejraději nebo nejčastěji? Mám pocit, že nejčastěji mě uvidíte v mém řídícím středisku – prádelně. Nejraději mám postel v ložnici a výklenek u krbu. Tam se občas schovám s kávou nebo čajem, pustím starou gramofonovou desku a nebo jen tak jsem.

Ostrůvek rozšiřuje pracovní plochu a zároveň elegantně rozděluje část kuchyňskou od jídelní.
Větší okna, abychom tu měli více světla. A spoustu nádherných knih a gramofonových desek. A následně některé vysněné kousky z mého seznamu. Ne všechny by ale byly pro tento domov to pravé a navíc – není třeba se úplně zaskládat.
Do doplňků, které se barevně propojí s ostatními prvky v místnosti. Prostírání, deky, polštáře či koberec udělají obrovskou parádu i v interiéru, který třeba není dokonalý. Rovněž vůně domova je moc důležitá. Někdy se dá ušetřit na základních kouscích a pořídit je z druhé ruky.
Podlepený dřez, který usnadňuje úklid. A také vhodné řešení kuchyně do L, které bývá problematické právě kvůli mrtvému koutu. My jsme jej přepažili malou roletou, čímž vzniklo místo pro umístění kořenek a výhledově robotu.
Je důležité se zaměřit na to, jak domácnost funguje a co je pro ni důležité. My jsme kupříkladu velcí milovníci kávy, ale věděli jsme, že kávovary chceme schovat do skříněk. Tudíž jsme na to mysleli už během elektroinstalace. Navíc vzhledem k tomu, že jsme se stěhovali z daleko větší kuchyně, potřebovali jsme současný prostor využít naplno. Tomu přispěly šuplíky s vnitřními zásuvkami, skříňky až ke stropu, vertikální ukládání a vnitřní organizéry.

Díky bílé lince a světlému dřevu působí kuchyně vzdušným dojmem.

Stojany na poklice a pánve pomáhají udržet pořádek uvnitř zásuvek.

V dětském pokoji převažují tlumené barvy a jednotný dřevěný dekor.

Poličky nabízí prostor pro vystavení oblíbených hraček.
Inspirací je mi řada značek, architektů či umělců, které sleduji. Se sociálními sítěmi a tlakem na sdílení je přístup k inspiraci velmi jednoduchý. Takže si průběžně ukládám obrázky a přemýšlím, zda by se obdobné řešení dalo využit také u nás doma. Většinou ale vymyslím jiné, zpravidla ještě hůře realizovatelné. A proto vše tak dlouho trvá. (smích) Některý nábytek navrhuji i sama.
Rodina a bezpečí. Domov je pro mě nejdůležitějším místem. Poslední roky ukázaly všem, jak je důležité cítit se doma dobře. A tomu přispívají i předměty, kterými se obklopujeme. Není proto s podivem, že řada domácností se v posledních letech zaměřila na nejrůznější úpravy interiéru. Životní styl se covidem změnil a my na to reagujeme. Což je dobře.
Vymodlila jsem si přesun prádelny z miniaturního prostoru pod schody do dětské koupelny tak, abych distribuci prádla vyřešila na jednom patře a nemusela běhat nahoru a dolů s koši prádla. Je to takové moje řídící středisko, kde mám možnost prádlo poskládat a roznosit do skříní. Díky tomu se v přízemí nehromadí ani prach, ani nepořádek.
Je to řešení rozhodně velmi estetické, ale nepraktické. Pračka potřebuje po každém praní dokonale vysušit, aby v ní nevznikaly plísně. Proto ji nedoporučuji schovávat do skříně.

Jednoduše zařízenou koupelnu oživují doplňky v pastelových barvách.

Ani v koupelně nechybí přírodní materiály – lněný župan a bambusový kartáč.

Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení