Balanc mezi moderním a dávno minulým. Tak by se dal popsat byt Bonami manažerky Veroniky, v němž se lze doslova dotknout hned několika významných dekád interiérového designu – od funkcionalismu až po současnost.
Nahlédněte do jejího domova, v němž staré a nové vytváří jedinečný harmonický celek, a inspirujte se tipy, jak na bydlení s příměsí retro stylu.

S partnerem tady bydlím několik měsíců, přičemž zařizování bytu vlastně netrvalo nijak dlouho. S detaily nám totiž pomohla Bonami designérka Ema Traplová, díky níž jsme se při kloubení pracovních povinností a rekonstrukce bytu nezbláznili.
Důraz jsem kladla na estetiku prostoru a zachování vzdušnosti. Zároveň pro mě bylo důležité, aby v moderním bytě našly místo i staré kousky, k nimž mám sentimentální vazbu. Třeba nábytek po prarodičích či obrazy. Díky tomu získal prostor duši a jedinečnou atmosféru.
Staré a nové v harmonii. To vše následně vytváří něco nového, současného, avšak zároveň odpovídá i požadavkům moderního bydlení s čistými liniemi.
Je to naprosto intuitivní, ale ve výsledku i promyšlené, protože je to jakési zhmotnění času a identity. Náš byt je proto plný předmětů, které jsou nabité symbolikou a vzpomínkami, jež při kontaktu s nimi opětovně prožíváme.
Třeba vystavená kniha, ze které mi maminka četla příběh, kus ztvrdlé sopky z naší zahraniční expedice nebo kreslený portrét otce mého partnera, kterého jsem nikdy neměla to štěstí poznat.
Nevyhovoval mi koncept odděleného prostoru, kdy je hostitel kvůli přípravám pohoštění neustále v kuchyni a tím bohužel i mimo dění. A protože většina sešlostí se zpravidla točí kolem jídla a pití, tak je daleko pohodlnější usadit se k jídelnímu stolu než ke konferenčnímu. A navíc se do přípravy jídla mohou zapojit i ostatní. Mazané, že? (smích)
To je dáno i tím, že televizi používáme spíše jako kulisu při vaření. Pokud už se chceme podívat na film, využíváme promítačku a plátno v ložnici.
Pinterestem a návštěvami inspirativních měst. Třeba Berlínem, Amsterdamem a tamními designéry.
Největší výzvou bylo přesvědčit partnera, že mu sice neumím úplně vysvětlit, co přesně chci, ale že to bude pěkné a bude se mu to líbit. (smích)
Knihovnu – chtěla jsem, aby knihy vynikly v prostoru. A myslím, že se to povedlo.

Staré a nové v harmonii dotažené do detailu.

Retro lednice upoutá pozornost a podtrhuje celkové vyznění interiéru.

Černo-bronzová stojací lampa rozzáří prostor i svým designem.

Vestavěné skříně v bílé barvě jsou velmi nenápadné, v hale tak upoutají pozornost vintage konzolové stolky s koberecem.
Bez živé bytosti. Člověk může žít velmi skromně, v nepříznivých podmínkách, ale aby se cítil jako doma, potřebuje společníka, se nímž domov sdílí. Já to mám celý život tak, že bez psa si domov neumím představit.
Asi je to asi klišé, ale v posteli. Dějí se tam krásné věci. Kromě pocitu blízkosti je to i symbol nového začátku každého dne. Uklidňuje mě výhled z postele na noční Prahu v dálce, první ranní paprsky slunce dopadající na protější zeď – zkrátka nádhera.
Na umístění postele jsme si dali záležet. Ještě když byl byt úplně prázdný, spávali jsme v něm jen na karimatkách. Každou noc jsme se uložili někde jinde, abychom našli to pravé místo. A protože spíme na japonském futonu, který je ve srovnání s běžnými matracemi nízký, potřebovali jsme vyšší postel na míru, tu nám vyrobilo truhlářské studio BUDU.
Nejzásadnější vychytávkou v bytě je komora. Sice jsme pro její vybudování obětovali část prostoru, ale vyplatilo se to. Uschovám tam vše, co v kuchyni nepotřebuji na denní bázi. Díky tomu jsem si mohla dovolit vzdušnější linku bez vrchních skříněk či polic.

Niku v ložnici využila Veronika k vystavení knih a dekorací.

Dojem čistoty umocňuje bílé povlečení, které oživuje pléd a několik dekorativních polštářů.
Risografiku o Léčebném domě Machnáč v Trenčianských Teplicích od ilustrátorky Daniely Olejníkové ze sdružení Čierne diery. Bylo to místo, kde se zrodila krátká, ale intenzivní, láska mých rodičů. A navíc – ta grafika je opravdu úchvatná!
Pokud bych si měla vybrat pohovku, nebo knihovnu, tak vždycky vyhraje knihovna. Jinak bychom se bytě nehnuli. V nejhorším případě se dá sedět na židli.

Vybavení balkonu tvoří jen set retro stolku a skládacích židliček. Romantickou atmosféru dotváří různorodé osvětlení.

Polštář a deka s výrazným květinovým vzorem jakoby evokovaly letní prázdniny u babičky.

Balkon je obzvlášť během léta vítaným rozšířením kuchyně a obýváku.
Nesnažte se vybavit byt hned. Pozorujte, jak se v bytě mění světlo a jak se v něm cítíte. To jsou poměrně důležitá vodítka pro následné vybavení interiéru. A pak si vytvořte kvalitní základ. Já vsadila na parkety a bílé stěny.
Měla jsem jasnou představu o tom, čeho chci dosáhnout. Některé věci pro mě ale byly nepodstatné, k bydlení jsou však naprosto nezbytné. Například osvětlení, povrchové úpravy nebo jiné praktické náležitosti. A s tím nám pomohla designérka. Vymyslela, zkonzultovala, doladila. Doporučuji to proto každému všemi deseti.
Toužila jsem také po prostorné kuchyni bez vrchních skříněk. Zároveň jsem ale potřebovala uskladnit i bambilion náčiní, a proto jsem si nechala postavit prostornou komoru. V kuchyni tak máme jen to, co denně používáme – nejlepší a nejestetičtější řešení ever.
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení