Stejně zodpovědně jako k rozvržení jednotlivých prvků i tematických celků v zahradě je potřeba přistupovat i k navrhování osvětlení.
„Procházejte zahradou a ptejte se sami sebe, co byste měli rádi osvětlené. Tedy co vyžaduje bezpečnost pohybu a také co by potěšilo vaše oko například při pohledu z oken vašeho domu,“ říká zakladatel atelieru Flera Ferdinand Leffler.
Je proto důležité si promyslet, kudy potřebujete chodit každý den a za každého počasí.
„Chodíte pozdě večer pro dříví do krbu? Brzy ráno vstáváte a z kůlny berete vodítko a žrádlo pro psa? Sem potřebujete světla určitě. Pak se zamyslete, kterou část zahrady máte výjimečně rádi a kvůli brzké tmě si ji tolik neužíváte,“ doporučuje zkušený zahradní architekt.
Ideální pro správný návrh venkovního osvětlení jsou opakované virtuální procházky prostorem se simulací různých situací — sedím na zahradě a začne se stmívat, přijdu v noci domů, vcházím brankou do zahrady a jdu směrem k domu, případně jdu za tmy z terasy do zahrady, zamiloval(a) jsem si noční koupání v bazénu.
„Obvykle plánujeme dva až pět okruhů,“dodává technický ředitel atelieru Flera Jiří Stiborek.
Takto konkrétně nejlépe zjistíte, jestli jste nezapomněli na žádný vypínač, nebo jestli návrh není příliš „pestrý“ a okruhů nakonec nebude zbytečně moc.
Celý koncept pro rozvody elektřiny je následně potřeba projednat s elektroprojektantem nebo elektrikářem, aby byla jeho realizace v souladu s příslušnými normami. Kromě dostatečné kapacity jde i o maximální bezpečnost uživatelů a životnost systému.
„Velmi důležitá je dobře provedená řemeslná práce elektrikáře. Pro exteriéry to platí dvojnásob: jsou vystaveny dešti a vlhkosti. Kabely by měly být umístěné v chráničkách v dostatečné hloubce. Doporučujeme vše zakreslovat, věřte, že po pár letech už si nevzpomenete, kudy přesně rozvody vedou,“připomíná Jiří Stiborek.
Exteriérové osvětlení plánujte kvůli rozvodům elektřiny ideálně rovnou současně s interiérovým. Nad jeho provozem přemýšlejte v kontextu fungování domu a vhodně zvolte ovládací prvky i samotné umístění svítidel.
Na světelných zdrojích do zahrady nešetřete. „Naše zkušenost je taková, že světla z hobbymarketů za pár stovek bohužel po uplynutí dvouleté záruky často zlobí,“ varuje zahradní architekt.
Velmi důležitá je i barva světla. Barevná světla se používají jen zřídkakdy a musí pro ně být zvláštní důvod, jinak se většinou jedná o kýč. Ideální je bílé osvětlení. Ale pozor, není bílá jako bílá. Zjednodušeně řečeno rozeznáváme tři typy „bílého“ světla – teplé, neutrální a studené.
„Nedoporučuji solární lampy, jejichž světlo působí chladně, dejte přednost zdrojům s teplým tónem, vyzývá Ferdinand Leffler.
Dalším důležitým aspektem jsou samotná svítidla. Pro většinu realizací platí, že svítidla mají být sama o sobě co nejméně nápadná, klíčový je efekt osvětlení, který v zahradě poskytnou.
Pro osvětlení prvků umístěných ve výsadbách však využijte reflektory, které se pod rozpínajícími se listy rostlin neztratí.
„Rád používám velmi decentní a nízké sloupky, které se skryjí do záhonů. Barvu konkrétních svítidel doporučuji tmavou, matně černou nebo antracitovou. Často nabízenému nerezu se raději vyhněte, se zahradou se příliš nekamarádí: jeho povrch je hodně nápadný a poutá na sebe nežádoucí pozornost,“ upozorňuje zakladatel atelieru Flera.